Elektrická jednotka řady 460 (EM488.0)

460 085 - 4

Hlavní technické údaje

Původní řadové označení ČSDEM488.0
současné řadové označení460
VýrobceVagonka Tatra Studénka, MEZ Vsetín
Počátek dodávek1971
Počet vyrobených vozidel pro ČD43
Uspořádání pojezduBo'Bo'+2'2'+2'2'+2'2'+Bo'Bo'
průměr hnacích dvojkolí1000 mm
Délka přes nárazníky122 500 mm
Rozchod1435 mm
Trvalý výkon2 000 Kw
Nejvyší rychlost110 Km/h
Služební hmotnost64 t
Trakční systém3 Kv
Regulace výkonuOdporová

Vznik

Zadání ministerstva dopravy na výrobu elektrických stejnosměrných jednotek z roku 1962 požadovalo návaznost na osvědčenou řadu EM 475.1 (451). Naopak novým požadavkem bylo vysokopodlažní uspořádání, protože nízkopodlažní jednotky řady 451 měly nižší tuhost skeletu a při nehodách se lehce bortily. Výrobcem mechanické části byla opět Vagonka Tatra Studénka, elektrickou část měly na starosti MEZ Vsetín. Vývoj elektrických jednotek nové řady EM 488.0 (460) trval přes deset let, přestože prakticky odpadl vývoj mechanické části, která byla téměř shodná s již vyvinutou řadou SM 488.0 (560). Dva prototypy byly vyrobeny v roce 1971, sériová výroba probíhala v letech 1974 až 1978. Jednotky se používají pro osobní příměstskou dopravu u ČD i ZSSK. V Česku slouží v aglomeracích Ústí nad Labem a Ostravy, na Slovensku zajišťují osobní vozbu v okolí Košic. Soupravy dosud neprodělaly komplexní modernizaci, na některých jednotkách jsou dosazeny polopantografy a přední sběrače jsou demontovány. V provozu soupravy vynikají svou spolehlivostí. V minulosti byly naopak problémy s kvalitou chodových vlastností, plynoucí ze zavedení nového jízdního obrysu kol, na počátku provozu byly problematické také odporníky, které byly proto rekonstruovány. Přestože je jednotka vybavena odporovou regulací, energetické ztráty v odpornících jsou přijatelné; důvodem je poměrně nízká rychlost (35 km/h), při které se zcela vyřazuje rozjezdový odpor. Vysoký výkon navíc umožňuje této rychlosti dosáhnout ve velmi krátkém čase. Elektrická jednotka řady 460 se skládá celkem z pěti vozů, DKV Ústí nad Labem provozuje čtyřvozové soupravy. Na obou koncích soupravy jsou řazeny trakční vozy značené jako řada 460 (EM 488.0), mezi nimi jsou řazeny 3 vložené vozy řady 063 (N 488.03). Celková kapacita pětivozové soupravy činí 672 míst, z toho 336 k sezení a 336 k stání. Půdorysné řešení trakčních vozů směrem od čela ke konci vozu je následné: stanoviště strojvedoucího, zavazadlový oddíl, přední nástupní prostor, oddíl pro cestující a zadní nástupní prostor s toaletou. Zavazadlový oddíl je přístupný buď dvoukřídlými dveřmi z obou bočnic nebo dveřmi ze stanoviště strojvedoucího a přilehlého nástupního prostoru. Ve skříních přilehlých ke stanovišti a zavazadlovému prostoru se nacházejí elektrická a pneumatická zařízení. V zavazadlovém oddíle se nachází i komora hlavního vypínače. Ostatní technická zařízení, jako hlavní kontrolér, pomocné stykače, kompresory a akumulátory jsou umístěny pod podlahou. Oddíl pro cestující zabírá necelou polovinu délky vozu a je přístupný křídlovými dveřmi z obou nástupních prostorů. Sedačky jsou uspořádány podle schématu 2+2. Ze zadního nástupního prostoru je přístupné WC a přechodový můstek do dalšího vozu. Vstupní dveře jsou dvoudílné, otevírají se ven pneumatickým pohonem. Vložený vůz je členěn na přední nástupní prostor s WC a umývárnou, přední oddíl pro cestující, střední nástupní prostor se zdvojenými dveřmi, zadní oddíl pro cestující a zadní nástupní prostor s WC a umývarnou. Z obou koncových nástupních prostorů vedou přechodové můstky do dalších vozů. Vytápění všech vozů je elektrické teplovzdušné.

Mechanická část

Skříň vozu je samonosná ocelová. Trakční vozy mají hranatá čela s negativním sklonem. Na stanoviště strojvedoucího vedou dveře z obou stran. Na předních čelech hnacích vozů již nejsou automatická spřáhla jako u jednotek řady 471, ale běžný hák a šroubovka. Oproti řadě 451 jsou čela opatřena náražecím ústrojím. Skříň je prostřednictvím otočných čepů umístěných pevně ve skříni spřažena se dvěma dvounápravovými podvozky, které jsou buď oba hnací (460) nebo běžné (063). Dvojkolí jsou v podvozcích vedena svislými vodicími čepy. Skříň vozu je uložena na šroubových válcových pružinách sekundárního vypružení, doplněných kapalinovými tlumiči. Primární odpružení je taktéž provedeno šroubovými pružinami. V hnacím podvozku jsou na tlapových ložiskách uloženy dva trakční motory, oproti řadě 560, kde se uplatnil skupinový pohon dvojkolí trakčními motory zavěšenými pod skříní mimo podvozky. Brzdový systém tvoří ruční brzda, samočinná tlaková brzda, přímočinná brzda a elektrodynamická brzda. Ruční brzdou jsou vybaveny trakční i vložené vozy, ruční brzda trakčních vozů zajišťuje obě dvojkolí přilehlého podvozku. Samočinná tlaková brzda je řízena jedním brzdičem (pro celou soupravu tedy dva brzdiče) DAKO BS2, přímočinná brzda je řízena jedním brzdičem DAKO BP (opět tedy dva brzdiče na soupravu). Zdrojem tlakového vzduchu jsou dva elektricky poháněné kompresory 3 DSK 75, celkem má tedy jednotka čtyři kompresory. Hnací vůz má dva hlavní vzduchojemy o celkovém objemu 400 l a jeden pomocný vzduchojem o objemu 200 l. Brzdový rozváděč je typu DAKO BV1 TRm 24". Každý podvozek hnacího i vloženého vozu je vybaven brzdovým válcem o průměru 14" (pmax = 4 bar), jehož píst je spřažen s brzdovými špalíky, umožňujícími oboustranné brždění dvojkolí. Zásoba písku činí 320 kg.

Elektrická část

Proud z troleje odebírají dva dvouramenné sběrače proudu, umístěné v koncových částech střechy hnacích vozů. Dnes jsou tyto sběrače nahrazovány polopantografy a přední sběrače jsou demontovány. Ke spínání odboček dochází elektropneumaticky na hlavním kontroléru zavěšeném pod podlahou trakčního vozu na základě impulsu vyslaného otočnou pákou řídicího kontroléru. Celkem je k dispozici 20 jízdních stupňů, poslední čtyři stupně jsou šuntovací. Poslední jízdní stupeň zeslabuje buzení trakčních motorů na hodnotu 52% plného nabuzení. Trakční elektromotory jsou stejnosměrné čtyřpólové stroje, řazené fixně do série. Elektrodynamická brzda je odporová, řízena je stupňovitě řídicím kontrolérem. Motory pomocných strojů jsou třífázové asynchronní. Palubní síť o napětí 48 V je z výroby napájena dvěma bateriemi NKTU 120 o kapacitě 120 Ah, dnes jsou tyto baterie nahrazeny novými akumulátory Saft Ferak 35 KPM 120 P se stejnou kapacitou. Na jednotky byly také dosazeny elektronické rychloměry. Vlakový zabezpečovač je typu LS II.


Fotogalerie

460 085 - 4 460 080 - 5

Copyright © 2009 - 2011 Železniční web™
Bez předchozího písemného souhlasu je kopírování těchto materiálů zakázáno.


Hlavní stránka Elektrické lokomotivy Elektrické jednotky Motorové lokomotivy Motorové Jednotky Parní lokomotivy